5. února 2016

On the road ...

Zdravím všechny :) ... Tak mám konečně čas, abych dala dohromady tento článek. :)
V dnešním článku bych se s Vám podělila o tom, jak příšerné bylo poslední cestování z Litvínova do Brna, kdy jsem byla na cestě opět se Student agency ... jak jinak.
Začalo to tím, že nám s Timmoušem ujela tramvaj z Litvínova do Mostu.
Chtěli, tedy chtěla jsem jet dřív, protože jsem si chtěla jít koupit do obchoďáku něco ke svačině, protože v Praze bychom to nestíhali a už tak s venčením jsme to měli jen tak tak ... 
Přijeli jsme do Mostu a měli jsme 20 minut do odjezdu, tak jsme si šli koupit obloženou housku do Panerie nebo co to vlastně bylo :D ...

Bylo za 5 minut půl 11 a stále se nic nedělo. Autobus měl odjíždět v 10:30. Tak jsem si tak říkala, že asi mají čas, že to všechno stíhají, aby se v půl vyjelo a plno lidí stihlo nastoupit. "Fakt skvělý, nechápu, proč nás tam nemohou už pustit, když je tu zima, jak v prr..." 
Byla jsem už naštvaná, Timmy se klepal, jak ratlík, i přesto, že měl bundičku a byl zabalený v dece.

Už bylo devět minut po půl a řidič běhal pořád sem a tam s nějakým nářadím, které bylo fakt obrovské a něco zkoumal. Říkám skvělý, fakt skvělý s takovou to v Praze v 1 hodinu do Brna nestíháme :-/ ...
To už jsem fakt pěnila a byla jsem zmrzlá, jak to h... u cesty :DDD.

Po chvilce nám stevardka oznámila, že jaksi nejde nastartovat bus.
 Šla jsem za ní, jako jestli to vůbec stihnu v té Prahy, protože mi to v 1 odjíždí do Brna a navíc mi už nešla stornovat jízdenka ...
 Řešily jsme to tam a já si připadala, jak v Sám doma II., kdy Kevin běžel na letišti a naboural do stevardky, která pak prosila toho pána, aby šel s Kevinem do letadla, aby našel tátu a usadil se :D

Konečně v 11 hodin se řidiči podařilo nastartovat, 3 x hurá !!! Ještě předtím, než se to konečně podařilo, tak akorát vyjížděl náhradní autobus z Chomutova, který stejně do té doby nepřijel ...

K tomu všemu ten den byla strašná zima, jak jsem se již zmiňovala ... a já jsem neměla nějak moc teplé boty, protože většinou je v autobuse strašně vedro, takže jsem si vzala tenisky a šla jsem ... tenisky byly sice vyteplené, ale ne do takového mrazu, bože ...

V Praze jsem stihla Timmouše vyvenčit a hned jsme šli na nástupiště 9 a 3/4 :D, ze kterého jsme vyjížděli. Tedy až na to, že jsem nejela do Bradavic, ale do Brna :D ...
Měli jsme fakt štěstí, ale obě dvě cesty jsme seděli sami :). A díky bohu protože ....

Na cestě z Prahy do Brna, si vedle přes uličku sedl nějaký pán, který vypadal vážně šíleně, byla jsem ráda, že nemá místo hned vedle mě a Timmouše. Protože to by byl už vrchol všech cest, které jsem za ty dva roky absolvovala ...

Ten pán vypadal, jak když jede z nějaké dlouhé párty domů a že je mu děsně blbě ... proto jsem si ho vůbec nevšímala, i když mě strašně lákalo, abych se tam očkem koukla co se děje. Jakoby jste mě neznali, musím vědět vždycky všechno a nic mi neunikne :DDD.

Nechtěla jsem si hrát na kelišovou první třídy, jak je u mně zvykem a tak jsem si nasadila sluchátka, otočila jsem se k oknu a dělala jsem, že spím.
 Asi v půli cesty se Timmy probudil a začal koukat směrem k tomu pánovi, já jsem jen slyšela, jak s něčím šustí a to Timmyho probralo, protože si nejspíš myslel, že dostane něco dobroučkého :DDD...

No, pro ty vážně slabé povahy bych radila, aby tento odstavec přeskočili ... Nechci pak slyšet/číst, co to tu píšu za nechutné věci, jenže já prostě musím. Musím se s Vámi podělit o veškeré zážitky z cest :D
 Tak dobře, řeknu to hned ....
Pán se otočil k okýnku a do pytlíku začal zvracet. Já vím, hnus.

Ne opravdu jsem mu nepomohla, protože kdybych se jen na to dívala, zvracela bych nejspíš s ním. Po chvíli přišla stevardka a všechno, co bylo poblinkané tak mu pomáhala uklízet ... ano opravdu bylo všechno pozvracené, od pána samotného, po zem až po sedačku vedle. BRRR. Prosím, tohle už nikdy !!!

Teď bych se ještě vrátila k samotnému nástupu do autobusu. 
Ten pán, který měl tyto potíže měl sedět o místo před ním, než původně seděl, ale do autobusu nastoupil jako poslední a pán se kterým měl sedět mu řekl, ať si sedne za něj, protože už stejně nikdo nenastupoval a každý tak bude mít vedle sebe místo. Ten pán, který ho posadil o místo dozadu, musel být celý šťastný, když se dozvěděl o tom, že pán začal zvracet ...

Když byla celá mokrá zem, ví víte od čeho, tak pán předním si to začal fotit, jak je celá od ehmmm ... já jen žasla, jestli to opravdu dělá, jako vážně ? Vážně si fotil, jak je poblinkaná zem ??? Opravduuuu ???
Říkám ok, asi má nějakou úchylku, toho focení jsem si všimla jen já, ale potom, potom se opravdu vyznamenal ... stevardka si nasadila rukavice a šla umývat zem, úchylný pán si to chtěl zase vyfotit a byl při tom nenápadný jako tsunami, protože zapomněl na mobilu vypnout blesk a ještě dělal nenápadného, když dával ruku k zemi s mobilem, aby to všechno stihl zdokumentovat :DDD to jsem se fakt pobavila. Pak dělal, že si to vůbec nefotil a podle mě byl rudý, až na zadku, že si vůbec něco takového fotí :DDD.

Po chvíli jsme zastavili na pumpě, aby se ten pán mohl převléknout do něčeho suchého a čistého. Nevím jestli jsem ho měla litovat nebo ne, protože mi vážně připadal, jak když má kocovinu, kdo ví ...
Na pumpě jsme strávili 20 minut. 
Fakt šílenost, už jsem se těšila, jak z toho autobusu vypadneme.

Na konci fakt příšerného cestování, nás čekal náš miláček. Přivítal nás, dal nám pusu a zpoza zad vytáhl krásnou kytičku. Byla jsem v sedmém nebi, prostě dokonalost.

Cestou jsme se stavěli ve Vaňkovce na kávu, kterou jsem si dali ve Starbucks. 
Cesta autem to Znojma utekla, jak nic a konečně jsme byli doma.

Když to někdo čte, ty mé "travel diary", tak si třeba říká, jeee tak někdo zvracel nebo to a tamto, ale to cestování, kdy strávím minimálně 5 hodin na cestě, kdy ještě kolikrát musím čekat 2 hodiny na Florenci, než mi jede další autobus, je doopravdy hrozné ... můžete si říkat, co chcete, ale je to vážně děs. Jezdím takhle každých 10 dní tam a za 3-4 dny zpátky. Už druhým rokem, už se těším na den, kdy tohle věčné cestování skončí. 





Poslední cesta Litvínov / Znojmo, byla pro mě fakt suprová, protože jsem jela s kamarádkou autem a to je prostě bomba. V Litvínově za 3 hodiny a necelou půl hodinku. Tenhle časový úsek jezdím jenom z Prahy do Znojma :DDD ....
Cestou do Litvínova jsme se zastavily na pumpě, kde jsme si daly z automatu Costa kávu, poté jsme mohly vyrazit dál a já si mohla opakovat to, co jsem se naučila na zkoušku, kterou jsem měla následující den, kterou jsem zvládla, ale všechno jsme mohli vidět na mém snapchatu (denisakoranova) a nebo instagramu (denisa.koranova). 


Strašně ráda píši tyto články, ale nerada zažívám takovéto cesty, ale co se dá dělat, aspoň mám vždy nějaké zpestření, o kterém se s Vámi mohu podělit a můžete se také pobavit, ne ?!

Jinak dneska jdeme s kamarádkou fotit OOTD, který bude nejspíš během příštího týdne na blogu :).

#EnjoyYourLife

3 komentáře:

  1. Jen tak me napadlo, kdyz si vedela ze budes takhle cestovat, proc si nesla na ing. nekam jinam? :) treba do Brna, aby jsi to mela kratsi apod.

    OdpovědětVymazat
  2. Tento komentář byl odstraněn autorem.

    OdpovědětVymazat
  3. To je trosku slozitejsi, odpovedet na otazku "proc" ...

    OdpovědětVymazat